 Rakytník řešetlákový |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rakytník řešetlákový | ||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||
| Hippophae rhamnoides L., 1753 |
||||||||||||||
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides, syn. rakytník úzkolistý) je rostlina, opadavá dřevina z čeledi hlošinovitých, tvořící keře nebo malé stromy s nažloutlými květy a oranžovými plody.
Výskyt
Rostlina je původní v Číně, Mongolsku, Nepálu a Indii. V 21. století je široce pěstován v Evropě a Asii. V Česku se pěstuje jako okrasná a ovocná rostlina. V Polsku je chráněný.
Charakteristika
Větrosnubná opadavá dřevina. Listnatý, trnitý až 6 m vysoký dvoudomý řídký keř či keřovitý strom.
Plod
Plody jsou peckovice 5-10 mm velká a přibližně 3-5 mm široká žluté, oranžové až červené barvy. Plody vyrůstají z krátkou stopkou stěsnané na větévkách. Mají někdy kulovitý ale často elipsoidní až vejčitý tvar. Olejovitá dužina má oranžovou barvu. Chuť je od kyselé přes hořkou až nasládlou. Plody zrají od srpna do září a vydrží dlouho do zimy.
Semeno
Semeno je hladké lesklé, temně hnědé elipsoidního až vejčitého tvaru. Může být dlouhé 4-7 mm. Je patrná podélná rýha.
Česání rakytníku
Rakytník je využíván právě pro vitamíny obsažené v dužině jeho plodů. Plody se bohužel špatně česají, jsou poměrně malé a visí na krátkých stopkách. Doporučuje se proto spíše soukromé pěstování. Nejlehčí a osvědčenou metodou sklízení je zmrazování plodů. V době, kdy byl rakytník nejvíce využíván na Sibiři, se tato metoda praktikovala v přírodních podmínkách. Rakytník se i s plody nechal ladem a vzhledem k místnímu podnebí plody příchodem zimy zmrzly. Následně se plody z rakytníku sklepaly do pytlů umístěných pod ním a ihned se zpracovaly. V našich podmínkách je tato metoda hůře uskutečnitelná. Během sklizně se ostřihávají větve, na kterých jsou plody ve snopečcích. Je možné odstřihnout maximálně 30% rostliny, když se tato hranice přesáhne může dojít k radikálnímu zásahu do jejího životního cyklu. Následuje zmražení větví, v mrazácích pro to určených, na teplotu -18 °C. Poté se plody setřepou a zpracují.
Historie
V lidovém léčitelství Mongolska, Sibiře i některých oblastech Číny byl rakytník známý již v dávné minulosti. Užíval se při léčbě onemocnění plic, jater i kloubních onemocněních, dále také v místní kosmetice. Pomáhal proti zahlenění i zánětům plic, hojil sliznice, žaludeční i dvanáctníkové vředy, reguloval krevní oběh. Urychloval proces hojení ran, stimuloval regenerační procesy, měl pozitivní vliv na choroby jater. V tibetské tradiční medicíně patří mezi vysoce efektivní regenerační prostředek, který se používá i při intoxikacích a kardiovaskulárních chorobách.
V Rusku
Rakytník byl v Rusku nazýván „sibiřským zázrakem“ nebo „citroníkem severu“. V bývalém Sovětském svazu byl dokonce z důvodů velkovýroby šlechtěn, takže zde vzniklo i několik dalších odrůd. Rakytník je využíván v potravinářství (sirupy, kompoty, marmelády, džemy), medicíně (léčba kožních onemocnění, sliznice, vředů, zažívacích potíží, rakoviny, gynekologických problémů), v kosmetice a dokonce i v zemědělství, jako ochrana před půdní erozí.
Co rakytník obsahuje?
Oranžové plody rakytníku dozrávají na konci srpna až v říjnu. V tuto dobu mají nejvyšší obsah zdraví prospěšných látek.
Obsahují:
- 10x více vitaminu C než pomeranč
- Vitaminy A, D, F, K a vitaminy skupiny B
- Rutin, flavonoidy, pektin, silici a třísloviny
- Organické kyseliny a minerály
- Alkaloid hyppopheinu (ten se v těle přeměňuje na serotonin, hormon důležitý pro celkovou vitalitu, který chrání organismus proti depresi a nádorům)
Jaké má rakytník léčivé účinky?
Vzhledem k tomu, že byl rakytník až donedávna využíván převážně lidovým léčitelstvím v původních oblastech, jsou jeho komplexní léčebné účinky, které nyní objevuje i moderní západní věda, velmi překvapivé.
- Má biostimulační účinky, výrazně podporuje imunitní systém, zvyšuje odolnost proti infekcím a stresu.
- Podporuje tvorbu žluči a trávicích enzymů, léčí žaludeční vředy.
- Stimuluje činnost jater a plic, pomáhá při plicních onemocněních.
- Reguluje krevní oběh.
- Pomáhá při kožních onemocněních, akné, popáleninách a omrzlinách.
- Zabraňuje vypadávání vlasů.
- Čistí organismus od toxických zplodin.
- Rozpouští hleny.
- Pomáhá při revmatismu.
- Vykazuje protinádorové účinky.
Obsahové látky
Barva plodu je obvykle oranžová až červená, záleží na množství karotenoidů v každém z nich. Chuť, jakou jednotlivá bobulka má, je zas vytvářena podle množství sacharidů a způsobuje sladší nebo trpčí chuť. Dále rakytník obsahuje vitamín B – B1, B2, B6, B3 ( nikotinamid, vitamin PP) udržující harmonickou funkci centrální nervové soustavy, B9 (kyselina listová) způsobující syntézu nukleových kyselin, krvetvorbu, růst a vývoj plodu. Vitamín C (kyselina askorbová), tento vitamín se uchovává i v produktech z plodů již vyrobených. Vitamín D přispívá ke správnému růstu a vývoji kostí a zároveň reguluje množství vápníku a fosforu v krvi. Vitamín E je antioxidantem a ochráncem esenciálních mastných kyselin. Využívá se při nemocech jako je mužská sterilita, svalová dystrofie a také u kardiovaskulárních poruch. Vitamín K, ovlivňující krevní srážlivosti
Využití
Rakytníkový sirup
Oprané bobule jsou rozmixovány a přecezeny. Slupky jsou někdy dále sušeny pro přípravu rakytníkového oleje nebo ovocného čaje. Šťáva s dužninou je po zahřátí (maximálně na 80 °C) smíchána s cukrem. Sirup obsahuje vitamin C, provitamin A, vitaminy skupiny B, vitaminy D, F, K a P, železo a až 10 % oleje. Je používán při žaludečních potížích, chřipce, infekčních onemocněních, při nedostatku vitamínů, v rekonvalescenci a proti jarní únavě. Rakytník podle některých zdrojů posiluje imunitní systém, zvyšuje odolnost proti stresu a působí proti bakteriím a virům.
Rakytníkový likér
Sesbírané plody jsou nakládány do alkoholu na 8 -14 měsíců. Připravený macerát je doslazován. Likér má tmavě hnědou barvu, intenzivní vůni a medovou chuť.
Džem
Z bobulí hlohu jednosemenného (Crataegus monogyna) a rakytníku je doporučován recept kdy džemováním ze směsi 1 kg bobulí hlohu, 1 kg plodů rakytníku řešetlákového, 1 kg cukru, a 1. litru vody je vytvořena jedlá potravina. Při tomto postupu jsou čisté bobule hlohu zality vodou a vařeny na mírném ohni do změknutí. Rovněž dobře omyté plody rakytníku jsou propasírovány přes husté síto nebo plátno, stejně jako plody hlohu. Z obou ingrediencí je vytvořena směs která je doslazena a ochucena, doplněna dalšími přípravky a vařena na rosol. Tato potravina nemůže být požívána dlouhodobě nebo nadměrně.
Zajímavosti
Slovo Hippophae má původ ve staré řečtině a v překladu znamená třpytící se kůň. Staří Řekové prý totiž věděli, že zvířata pasoucí se v oblastech, kde rostla tato dřevina, tloustla a jejich srst dostávala lesklý nádech.
Dusík poutající bakterie v jeho kořenech obohacují půdu dusíkem a podporují rakytník v růstu i na nehostinných místech.
Má 10x více vitamínu C než pomeranč a mnoho dalších léčivých látek (vědci uvádějí, že denní doporučenou dávku vitaminu C pokryje jedna jediná bobulka).
Oproti jiným rostlinám se dají použít všechny jeho části, tj. kořen, kůru, listy, květy, plody, semena i dřevo.
Málokdo ví, že účinné látky v rakytníku se zničí již pži teplotě 45°C a pozbyde svou účinnost.
Rakytníkový olej byl používán ruskými kosmonauty jako vitamínový doplněk a ochrana před zářením.
O rakytníku se zmiňuje už tibetské historické dílo „rGyud bzi“ (čtyři knihy lékopisů), od Yu Tuo Yuan Dan Kong Bu, psané mezi 773 – 783 našeho letopočtu.
Rakytníkový olej působí baktericidně a buď ničí nebo omezuje bakterii Helicobacter pylori, která je, při stresové zátěži, původcem vředového onemocnění žaludeční sliznice a možného nádorového onemocnění. V lidovém léčitelství se uvádí 3x denně čajová lžička na lačno a nemoc ustoupí.
Produkty z Rakytníku řešetlákového si můžete koupit u nás v e-shopu
